Naše třídenní kodaňská jízda na vlastní pěst
Takhle vypadal náš víkend v Kodani bez cestovky od pátku do neděle. Během tří dnů jsme objevili tajná místa, zažili lehký infarkt z výšek a nakonec stihli i druhou zemi jako bonus. Připrav si pohodlné boty, protože tohle je Kodaň v pořádném tempu!
🗺️ Praktický tip na začátek: Všechny názvy míst v článku jsou prolinkované přímo na Google Maps. Stačí kliknout a můžeš si je rovnou ukládat do mobilu na vlastní cestu.
Pátek: Zelená oáza, brutální slejvák a střídání stráží
Hned po příjezdu jsme vyrazili do ulic. Z letiště jsme se dostali jednoduše. Nasedli jsme na metro a asi za 20 minut jsme byli v centru Kodaně.
🗺️ Pro cestování metrem si stáhni aplikaci rejsekort (Google Play, AppStore). Když nastupuješ do metra nebo třeba na loď, jednoduše tady jen zahájíš jízdu a jakmile vystoupíš, tak ji zase ukončíš. Všechny cesty pak zaplatíš na konci dne.
Na rozehřátí jsme zvolili Botanickou zahradu. Je kousek od zastávky Nørreport St., kam jede metro přímo z letiště. Botanická zahrada je taková parádní oáza klidu přímo uprostřed města. Pod širým nebem tady roste přes 13 tisíc druhů rostlin a hlavně obří staleté stromy z celého světa. Populární jsou také obří skleníky z 19. století (do kterých se ale už platí vstupné).
Jen kousek odtud stojí palác Rosenborg – nádherný renesanční zámek, ve kterém dánská stráž dodnes hlídá korunovační klenoty. Pokud chceš dovnitř, je potřeba si koupit vstupenku online předem a vystát frontu na vstup. Nám to stačilo jen z venku. Navíc, okolo jsou krásné zahrady, ve kterých se můžeš projít i posedět na lavičce a jen se tak kochat.
Protože cestování vyčerpává, naše další kroky vedly do útulné kavárny na kafe a luxusní zákusek. S dobitými baterkami jsme zamířili k věži Rundetaarn. Před věží byla malá fronta na vstupné. Nemusíš nic kupovat předem, zaplatíš vstupné a jdeš nahoru. Tahle věž je unikážní tím, že v ní nejsou žádné schody. Nahoru stoupáš po široké točité rampě, po které kdysi dánský král jezdil kočárem až nahoru. Výhled na město odsud za to stojí.
Z věže jsme to vzali přes slavný Nyhavn. Ikonický kanál s barevnými domy, kde dřív žili drsní námořníci a kde psal své pohádky Hans Christian Andersen. Když jdeš po pravé straně kanálu, dojdeš k mostu, za kterým je Broens street food. Tady se můžeš zastavit na jídlo nebo nějaký drink. Ceny jsou typicky dánské – za gyros s hranolkami jsem dal v přepočtu 500 Kč.
Pohodu ale bleskově vystřídalo dánské počasí. Cestou po nábřeží kolem historické burzy Børsen nás chytil takový slejvák, že jsme byli rádi za úkryt v průchodu u paláce Christiansborg. A nebyli jsme sami. Po asi 20 minutách déšť přešel, tak jsme skočili do metra a dojeli se ubytovat do hotelu. Klasicky přes booking.com jsme měli zarezervovaný CPH Studio Hotel, který můžu bez váhání doporučit. Je kousek z centra i letiště, 5 minut od metra a se snídaní. A máš to kousek i na pláž.
Večerní atmosféra a Malá mořská víla
Na náměstí Kongens Nytorv jsme si v obchůdku s alkoholem koupili drink na cestu (vyšel levněji než ve jinde cestou) přes Nyhavn došli na moderní molo Ofelia Beach. Odtud je to jen kousek pěšky ke královskému paláci Amalienborg.
Jakmile vstoupíš na toto velkolepé osmiúhelníkové náměstí, okamžitě na tebe dýchne majestátní atmosféra.
Kolem dokola tě totiž obklopí čtyři identické paláce, které tvoří dokonale symetrický celek. Celé to má skvělý historický příběh – královská rodina se sem přestěhovala v 18. století de facto z nouze poté, co jim nečekaně vyhořel jejich původní hrad. Z provizorního útočiště se ale stalo trvalé sídlo dánské monarchie, které obdivují cestovatelé z celého světa.
My jsme měli obrovské štěstí na perfektní načasování. Stihli jsme tu totiž večerní střídání stráží, které má neuvěřitelnou atmosféru. Sledovat královskou gardu v typických uniformách, jak precizně pochoduje po historické dlažbě uprostřed monumentálních palácových zdí, byl další ze zážitků celého pátečního maratonu. Pokud Kodaň navštívíš, tohle místo v podvečerních hodinách rozhodně nevynechej.
Když už stojíš uprostřed osmiúhelníkového náměstí u Amalienborgu, stačí otočit hlavu na západ a okamžitě ti padne do oka obří, monumentální kopule. Patří kostelu Marmorkirken (oficiálně Frederikův kostel), který stojí jen pár kroků odtud a je s palácem v dokonalé symetrické linii.
Kostel má největší církevní kopuli v celé Skandinávii, která byla inspirovaná slavnou bazilikou svatého Petra v Římě. Vtipné je, že se kostel sice jmenuje „Mramorový“, ale kvůli brutálním škrtům v rozpočtu se jeho stavba táhla neuvěřitelných 150 let. Mramor nakonec došel, a tak ho museli dostavět z mnohem levnějšího vápence. Pohled na tuhle obří nazelenalou kopuli, jak se tyčí nad královskými paláci, je ale naprosto ikonický a skvěle doplňuje celou tu královskou atmosféru.
Páteční maraton jsme symbolicky zakončili u té největší – a pro někoho paradoxně nejmenší – kodaňské ikony. Vyrazili jsme k Malé mořské víle (Den Lille Havfrue). Když k ní člověk přichází po nábřeží Langelinie, první, co ho napadne, je: „Aha, ona je fakt maličká!“ Bronzová krasavice měří pouhých 125 centimetrů a klidně sedí na své skále v moři už od roku 1913.
I přes své skromné rozměry má ale tahle socha fascinující příběh. Její vznik totiž kompletně financoval Carl Jacobsen, syn zakladatele slavného pivovaru Carlsberg. Toho tak moc pobláznilo jedno baletní představení na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena, že se rozhodl hlavní hrdince postavit pomník. Modelkou pro hlavu sochy stála tehdejší dánská primabalerína Ellen Price. Ta ale prý odmítla pózovat nahá, a tak tělo musel sochař nakonec vymodelovat podle své vlastní manželky.
U víly se sice přes den mačkají davy turistů, ale my tu v podvečer chytli naprosto geniální atmosféru se západem slunce.
Cestou zpět na hotel jsme ještě minuli nádherně osvícenou fontánu Gefion Fountain a unavení, ale plní zážitků, jsme padli za vlast.
Sobota: Tajný pokoj, čistý adrenalin a vyhořelé baterky
Sobotu jsme začali prakticky. Snídaně v hotelu a nákup svačiny v Lidlu. Se zásobami v batohu jsme se prošli podél malebného kanálu Christianshavns a zamířili ke kostelu Vor Frelsers Kirke. Tady jsme zjistili, že si musíme koupit vstupenku online na časový slot. Tak jsme ji koupili a protože jsme měli hodinu a půl času, zašli jsme do slavného obchoďáku Magasin du Nord.
Proč? Schovává se tu totiž „tajný“ pokoj Hanse Christiana Andersena! V podkroví téhle budovy slavný spisovatel celých 10 let reálně bydlel, když tu ještě fungoval starý hotel. Je tu malé muzeum s jeho nábytkem, o kterém většina turistů vůbec neví.
Jak se sem dostaneš? Stačí, když vyjedeš do třetího patra a najdeš volného prodavače. Tomu řekni, že chceš vidět pokoj. Zavede tě sem, otevře ti a nechá tě tady.
Po prohlídce pokojíčku jsme se vrátili ke kostelu Vor Frelsers Kirke, kde přišel pro mě největší zážitek celého víkendu. Výstup na věž kostela.
Celkem tě čeká 400 schodů, ale posledních 150 šlapeš po točitém schodišti, které je omotané úplně zvenku kolem špice věže. Celé se to zužuje, vedle sebe máš jen nízké zábradlí a lidem kolem mě se z té otevřené hloubky dělalo regulérně špatně. Mě to ale neskutečně bavilo, ten výhled od obří zlaté koule na vrcholu je bezkonkurenční.
Hned vedle kostela jsme udělali pár kroků a ocitli se ve slavné svobodné čtvrti Christiania (Fristaden Christiania), kde platí úplně jiná pravidla než ve zbytku Dánska. Je to v podstatě autonomní stát ve státě, který vznikl v roce 1971, když skupina squatterů a hippies obsadila opuštěná vojenská kasárna. Dnes tu žije kolem tisícovky lidí, mají vlastní vlajku, vlastní pravidla (absolutní zákaz aut, zbraní a tvrdých drog) a hlavně svéráznou samosprávu.
Dlouhá léta byla Christiania celosvětově známá hlavně kvůli uličce Pusher Street, kde se na otevřeném trhu z dřevěných stánků legálně i nelegálně prodávala marihuana. Pokud ale čekáš drogové doupě, budeš překvapený. Místní obyvatelé se totiž před časem rozhodli s organizovaným zločinem rázně zatočit, celou Pusher Street doslova vybagrovali, vytrhali z ní dlažební kostky a čtvrť se bleskově transformuje zpět do své čistě umělecké a mírumilovné podoby.
Procházet se Christianiou je neuvěřitelný zážitek. Stačí projít slavnou dřevěnou bránou a ocitneš se v barevné oáze plné fantastického street artu, naprosto šílených ručně stavěných domečků, alternativních galerií a bister, odkud voní skvělé jídlo. Když se pak projdeš dál podél starého vodního příkopu schovaného v zeleni, úplně zapomeneš, že jsi v moderní severské metropoli. Máš pocit, že jsi během vteřiny odcestoval někam na Jamajku nebo do alternativních čtvrtí Berlína.
Odpoledne už se ale u mě přihlásila totální únava. V Nyhavnu jsme si koupili zmrzlinu, já se svalil na molo a odmítal se pohnout. Markéta měla pořád energie na rozdávání, tak se šla projít sama do pevnosti Kastellet, zatímco já jen ležel, chytal bronz a sledoval jen tak vodu.
Den jsme pak stylově zakončili totálním vypnutím a odpočinkem na pláži Amager Strandpark s výhledem na otevřené moře.
Neděle: Letištní únik do Švédska
V neděli ráno jsme po snídani vyrazili na letiště. Odlet jsme měli na odpoledne a v Kodani už jsme viděli vše, tak jsme volný čas využili.
Přímo na letišti jsme si koupili jízdenku na vlak, který jezdí přes slavný Öresundský most, a odskočili si na dvě hodiny do švédského Malmö.
Blesková ochutnávka Švédska stála za to, ale o tom, co všechno se dá v Malmö stihnout za pouhé dvě hodiny před odletem zpět do Prahy, ti napíšu zase příště!
Shrnutí: Stojí Kodaň na vlastní pěst za to?
Pokud pořád váháš, jestli se do dánské metropole vydat bez cestovky, tady je moje stručné shrnutí ze zápisníku:
Všechno vyřídíš z mobilu: Kodaň je digitální ráj. S aplikací Rejsekort vyřešíš metro i lodě, ubytování bleskově najdeš na Bookingu a lístky na věže koupíš online přímo na místě během pár kliknutí. Žádný stres, žádné papírování.
Dánské ceny se dají přežít: Ano, je tu draho a pětistovka za gyros na street foodu dokáže vyrazit dech. Když ale zkombinuješ hotelovou snídani, rychlý nákup svačiny v Lidlu a jídlo na trzích, tvoje peněženka to bez problému zvládne.
Ty nejlepší zážitky jsou zadarmo: Procházka svobodnou Christianiou, relax v Botanické zahradě, večerní střídání stráží u paláce nebo totální vypnutí na pláži Amager tě nestojí ani korunu. Platíš jen za vyhlídky, které za ty výhledy fakt stojí.
Dvě země za cenu jedné: Poloha kodaňského letiště je geniální. To, že můžeš jen tak sednout na vlak a za chvíli vystoupit ve Švédsku, dělá z kodaňského víkendu naprosto bezkonkurenční cestovatelský zážitek.
🗺️ Kompletní kodaňský itinerář do tvého mobilu
Nechtěl jsem, abys musel všechna místa z článku hledat na mapě ručně. Uložil jsem ti všech 21 bodů zájmu (od letiště přes tajný pokoj až po pláž) do jednoho přehledného seznamu.
Pro další cestovatelské tipy a itineráře mě sleduj na Instagramu @flori_prg a YouTube kanálu @flori_prg, kde sdílím videa a příběhy v reálném čase. Další mé zážitky, dobrodružství a tipy, jak cestovat bez cestovky třeba na Mauricius nebo Barbados najdeš v mém blogu.